Není to už jen pokoj, ...

...  je to dětský pokoj :-).

Využili jsme návštěvy sestry se švagrem a udělali v pokoji stěnu. 

Nejtěžší bylo, to celé vymyslet (jak to vždy bývá).
U šablony si člověk zopakoval měření a trochu logiky, aby mu při vyřezaní, nevypadl celý díl.
Manželovi se povedlo ze zbytků oranžové a zelené namíchat příslušnou barvu. A i když jsem měla původně jinou představu o odstínu, konečný výsledek byl lepší.  
K obkreslení čar byla zapotřebí pevná ruka... a to nejtěžší bylo za námi. Obdivuji malíře různých obrazců.
Namíchané barvy jsem pak použila na vyzdobení lustru.
Navěšení tabule a nalepení obrázků byla poslední tečka. 

Naši pomocníci,díky! Hlídání Kačky nám pomohlo nejvíce. Jsme rádi, že po tak dlouhé době, máme hotovo :-).