
Technické muzeum Brno připravilo další akci, tentokrát s názvem Večerníček na mlýně v Kuželově. Kačka už nám sice trochu povyrostla, ale větrný mlýn jsme chtěli vidět a navíc víme, že programy Technického muzea bývají vždy skvěle připravené. A ani tentokrát jsme se nespletli.
Do Kuželova jsme dorazili v pátek večer. Ještě jsme si udělali krátkou vycházku do vedlejší Hrubé Vrbky, kde jsme si prohlédli místní kamenné komory – typickou součást lidové architektury tohoto kraje.
V sobotu jsme popojeli do osady Vápenky a odtud v 9h vyrazili pěšky na Velkou Javořinu, nejvyšší vrchol Bílých Karpat na česko-slovenské hranici. Nahoru jsme šli po modré turistické značce, zpět pak po červené a žluté. Celý okruh měřil přibližně 15 kilometrů a svižným tempem jsme ho zvládli za čtyři hodiny. Počasí nám přálo (příjemné teploty do 20 C, chvilkový závhlahový deštík nevadil) a výhledy stály za to.
Po obědě nás čekal hlavní bod programu – akce Večerníček na mlýně. Netušili jsme však, že se do soutěží a aktivit zapojíme i my. Nebyli jsme jediní dospělí, kteří se nechali strhnout atmosférou, a bylo krásné sledovat, jak se do programu zapojují celé rodiny. Domů jsme si odvezli krásné ceny, ale hlavně spoustu zážitků a společných vzpomínek.
Pokud přemýšlíte, kam vyrazit za zajímavým rodinným programem, akce Technického muzea Brno rozhodně doporučujeme.
V neděli jsme víkend zakončili mší v Kuželově (strefili jsme se do 1. sv. přijímání) a poté se vydali na konickou pouť do Konice cestu domů.
Pá
So
![]() |
| v osadě Vápenky |
![]() |
| Kačka dělá "rohy" s oblibou. K tomu dodala, " a tenhle i nemůže nic vyčítat." |
![]() |
| Když jsme s těmito cyklisty viděli na cestě potřetí, museli jsme se smát. |
Sice byl opar, ale výhledy byly božské.




















Žádné komentáře:
Okomentovat