Mám radost, že skříň šla udělat do šikminy (v rámci možností). Vlastně, že vůbec tam může být. Za to vděčím svému milému a to nejen za samotnou skříň, ale stavební práce, které byly nutné před tím udělat. Děkuji mu a cením si toho (málokdo by přebourával futra, když před pár lety je osazoval). 
Využití každého místa a přitom zabránění zbytečných kousků nábytků různých tvarů, různých sarapatiček kolem dokola. Prostě mám ráda takovou tu "jednoduchost a čistotu".
Už jsme v ní zabydlení, stále bez dveří (spokojenost). Budeme je tam vůbec dodělávat??? :-))