E.V.K.a: na Korfu

Strach, obavy z naší první letécké dovolené k moři se začaly stupňovat. My dospělí měli strach, Kačka, „proč už tam nejedeme dávno“. Už když došly kufry, cestovala s nimi po domě.

Středa

Náš první let dopadl v pořádku, možná tím, že jsem byla připravená na vše. Kinedryl už si brát nebudu, byla jsem jak omráčená J. Krásy z letadla jsem já schopná fotit nebyla.

Když jsme přiletěli na ostrov, člověk poznal, že je jinde. Chudoba tu byla cítit.

První den jsme zvládli. Cesta na hotel byla složitější, i když z hl. města Kerkyry to bylo „kousek“, druh cest způsobil cestu i dvouhodinovou. Uzké, klikaté cesty v horách. Nevědomky jsem vybrala hotel na severozápadu, více hor, říká se mu smaragdový = stálezelený (nevyprahlý), což nádhera. Nejdřív jsem nechápala stálé troubení autobusů, ale tímhle řidiči o sobě dávají vědět.

Večer jsme obhlédli, co znamená pláž, moře a západ slunce.

Na místě

poprvé na pláži

Ve čtvrtek jsme se „rozkoukávali“.

Takový hodně velmi zvláštní a pro nás nezvyklý návyk. Toaletní papír se hází do koše, aby se neucpaly úzké trubky.“ Stala se mi taková nepříjemnost“, hlásí Kačka. Po zděšeném výrazu zjistím, že prostě toaletní papír hodila do mísy J. Jen, aby nám to nezůstalo, až přijdeme domů J.

V pozdní odpoledne na pláž, v mezičase bazény (Kačka samozřejmě musí stihnout vše, nechápajíc, tohle tu budeme mít celý týden, ufff.)

Moře čisté a "klidné" zábava s vlnkami a sbíráním kamínků.

ten příjemněší nájemník

siesty byly hodně o hrách

V pátek jsme začala chápat, proč tady něco tak je, nasávala atmosféru.

Měli jsme náročný celodenní výlet velký okruh ostrovem (bohužel pro nás, kteří rádi něco objevujeme, nevydržíme na slunci, válet se, je ideál tyto dovolené mimo sezonu, ale pro mě nereálné).

Návštěva likérky – korfská pálenka z místního ovoce zvaného kumquat.

Achillion – palác rakouské císařovny Sissi (Alžbětou Bavorskou). Sissi trpěla velkými psychickými problémy, depresemi, proto sem jezdila, kde čerpala. Byla nazývána melancholickou císařovnou. Nyní muzeum, které bylo uzavřené z důvodu oprav.

Hlavní město Kerkyra

- Procházka po tzv. Krabí hrází (výskyt krabů) na poloostrov Kanoni (nejfotografovanější místo ostrova)- klášter Vlachernu a Myší ostrov (má tvar myši). Je zde jedno z nejkratších letištních přistávacích drah, letadla přistávají těsně nad hlavami.

- Stará pevnost, část starého města

destinace Paleokastritsi – oběd ve vyhlášené restauraci mořských živočichů (okusila jsem korfský salát – sušené vepřové maso, fíkový salám, sýr Pecorino, hrušky, ořechy a citrusová zálivka) a projížďka na loďce

vyhlídka Bella Vista

vesničky Makrades - v horách, úzké cesty, malé domečky z 19. stol.

Celodenní výlet nám hodně dal (skvělá paní průvodkyně, díky které jsem získala zas jiný pohled na Korfu, řidič, před kterým smekáme), ale také mě možná zároveň „vzal“ . Byl hodně náročný, hlavně ve vysokých vedrech, jsem vypětím odpadla. Takže jeden výlet v tomto vedru stačil.

Také jsme zjistili, co se stane, když vypadne elektřina, což v těchto vedrech, do kterých jsme bohužel přijeli (totální kolaps),….. nestane se nic = pohoda, prostě to nejede. Bohužel když není člověku dobře, je to ještě o to větší „radost“. L

Život tady na Korfu?

Večer se užívá pohodička v Tavernách někde u moře, přes den když něco potřebujete vyřídit, tak to komplikuje život, ale to k tomu patří. Nespěchá se, kdo si zvykne, zůstane tu, má to tu opravdu rád. Všechno má svůj čas. (Na cokoliv se čeká několik měsíců, což se bohužel nezmění a člověk je s tím smířen). Místní lidé se nestresují - proč by se stresovali, spěchali, vždyť to přece všechno počká. Ideální pro zdraví. (I proto se zde dožívají dlouhého věku.) V něčem se máme od nich co učit.

Korfané jsou také hodně přátelští, srdeční a že nikam nespěchají, je i názorný příklad: dva řidiči v protijedoucích autech na silnici si stáhnou okénka, popovídají si a pak se jede J.

Korfu – v překladu znamená výběžek

pobřeží vápencové

olivovníky - stromy se dožívají dlouhého věku, po padesáti letech hodně plodí, symbol bohatství, jsou odolné, potrava i kosmetika, dřevo nádobí a náčiní, čím je dřevo barevnější tím je dřevo starší, olivy potřebují úpravu ve slané vodě. Olivy se setřepávají většinou do sítí.

mandlovníky – symbol svazků novomanželů
kumquat - strom připomínácí plody pomerančů, oponcie - rostlina z čeledi kaktusovité, oleandrie - krásně kvetoucí keř (bílé a růžové barvy)

kostel sv. Spyridon – světec typický pro ostrov, velký svátek na Velikonoce

většina obyvatel je věřících, v každé vesnici zvonička, děti do dvou let nejsou pojmenovaná, až se pokřtí, jména se dědí, holky se neřeší (jsou v pozadí, důležití jsou kluci)

nebezpeční "živočichové" hlavně komáři

místní speciality jídel – sofrito (pomalu vařené hovězí maso s bylinkami), pastitsada (hovězí maso v rajčatové omáčce s těstovinami), fish burden to (pikantní ryba), řecký salát, korské pivo (podobné českému), dezerty – různé druhy medů (tymiánový, pomerančový, kaštanový, dubový), džem (olivový, rajčatový, opuncie –kaktus)

školní docházka – menší školy (jen 9 měsíců), jsou rozváženy autobusy (hromadnou

hudebně nadaní – rádi zpívají a tančí (což zažíváme každý večer L) , na ostrově je 19 filharmonických orchestrů

turisté – Češi tady rádi chodí na turistiku do hor, což Korfané nechápou, proč někam chodíme (špatné turistické značky)

vysoké finanční náklady pro místní

je ostrovem kde je soukromí, proto sem jezdí známé osobnosti. Myslím si však, že je to i přepychem, který tu je (krásy krajiny a čisté moře)

Achillion

Myší ostrov

Krabí hráz

klášter Vlachern

Pozor, kam šlapeš!

Cikády byly všude.

Stará pevnost, stará část města

olivovník

destinace Paleokastritsi


Korfský salát - salát, sušené vepřové maso, fíkový salám, sýr Pecarino, hrušky, ořechy, citrusová zálivka

výhled na restauraci z moře

jeskyně

nejstarší hotel

lví hlava (vlevo nahoře)

klikaté, strmé a úzké cesty

vyhlídka Bella Vista

Poslední výletní zastávka v obchůdku. ..... a výborná delegátka

Sobota

Kdo došel až sem, zjistil, že vlastně neumím odpočívat. Protože píši a píši, raději se zašívám před sluncem, nejsem povalovací typ. I když dnes mám den i nuceně odpočívací (není mi po včerejšku nejlépe).

Banda šla dopoledne chvíli na pláž, v pozdním odpoledni jsme se zvlažili v teplém bazéně. Už víme, že přes poledne musí být siesta.

Co musím uznat, voda je tu příjemněji teplá (což mě o hodně, mě nevodního tvora, více láká :-)), v bazéně kafé a moře příjemné. Začínám pomalu vidět i nějaké další výhody této dovolené. Jsme opravdu totálními nováčky.

teď jedině drink, kde byla cola s rumem

Večerní vycházka k pláži

na druhém konci pláže

Šetří se. Svítí každá čtvrtá lampa a měsíček :-)

Neděle

Začínáme se smiřovat, že tu jsou vedra a přizpůsobovat se jim. Na pláž chodíme hned po snídani, co nejdříve to jde. Překvapivě v 9h je ještě pláž prázdná, super, co víc si přát. Za dvě hodiny nám to však stačí a rychlým úprkem spěcháme na pokoj. Po obědě jsou hodinové siesty. K večeru (ono je to dřív, Kačka to nevydrží :-)) ovlažení v bazénu. Přeskočíme zábradlí u terasy a jsme tam (jeden z bazénu, který je u hotelu). Náš apartmán je odloučený a bezvadně orientovaný, na terasu nám nikdy nesvítí. I pláž 250 m v docházkové vzdálenosti od hotelu (psali v popisu, ale asi to bude o chlup více), jak jsem slyšela, je hodně krásné.

Asi vůbec nemáme špatné místo, jen tomu musíme přijít na chuť. To ale neříkám, že se netěšíme do "chladného" Česka. Přijeli jsme do nečekaně velkých veder. Měli jsme v plánu alespoň ještě jeden výlet autem, ale raději to nebudeme pokoušet.


stěhujeme se na pláž :-)

Koupila jsem si obrovský klobouk, aby zakryl vše. Ale Kačce sluší lépe.

každý má to své

Budou nám stačit kufry????? Manžel se moc bál, a tak jsme museli část nechat na místě :-(.

Klobouk už máme obě :-).

Na večer jsme měli nachystaný výlet do vedlejší vesnice. Vesnice, kde jezdí do místní hospůdky Bond 007 prý významné české hvězdy, jako Jiří Langmajer :-). Blížila se 20h a rozdíl teplot nebyl vůbec poznat. Riskli jsme to a vydali jsme se po turistické značce (už víme, jak to mají korfané s výšlapy :-)). Pot nám nikdy tak nestékal po těle v tak krátké době, šli jsme do neznáma a každým krokem jsme nevěděli, kdy bude cesta končit. "Třesou se mi kolínka.", hlásila Kačka po 15 minutách. Dostatek tekutin, motivace i strach. V mobilu se nám začaly objevovat poplašné zprávy. Šli jsme dál, zvládli jsme to, i když hospůdka byla zamachlovaná, myslím, že to stálo za to... otvírali se nám krásné pohledy......

Začaly olivové háje

Tohle stálo za to!!!

V olivovém háji se skrývalo kde co.

Dorazili jsme do vesnice.

náš první objevený kostel (tedy tak vypadal)

na hospůdce byl machl :-(, naštěstí medvídci v batůžku to spravily

oleandrie má zakrýt to smetiště okolo

když už nemůžeš...

Po 1,5h jsme dorazili s měsíčkem zpátky na hotel.

Pondělí

Jsou stavy, kdy si člověk užívá pohodu. Říká si, jak je tu jistým způsobem krásně.

Zažíváme něco nového - moře. S Kačkou se zvlažíme, nechám na sebe dopadat vlnky. Zachytím pár vzpomínek a zas rychle do stínu (postavili jsme si stan :-)). Vašek chodí na kajak, mimo jiné se tam seznámil i s česky mluvícím a žijícím v Česku Korfanem.

Abych nezapomněla, díky "kouzelnému" pásku, kterým jsme na začátku byli označkování, můžeme přijít ke stolu a máme jídlo - žádné vaření (5x denně). Číšníci a kuchaři tu kmitají a krásně se o nás starají, klobouk dolů.

Člověk by se šel projít, nasávat tu korfanskou pohodu. Sednout si do taverniček, kdyby se uměl domluvit. Ale pak do toho ty vedra, problémy co vznikají - výpadky elektřiny, nedostatek pitné vody, požáry. Kačka věděla, proč nechtěla jet na další výlet -hořelo by tam.

Člověk si rázem uvědomí, jak je maličkým tvorem a nic nezmůže.

Je tu stodesettisíc obyvatel, ale milion koček řekla delegátka a měla pravdu.

večery se tady žilo

Úterý

Program dne už ve stejném duchu...

Zas nějaký stupeň nahoru. Dnes poprvé foukalo (a to ještě silnější větry mají přijít) .

stačilo jen přeskočit

už jsem šla i do jiných barviček

Večer jsme šli naposledy na pláž (tedy jsme si to mysleli), mile jsme byli překvapeni, že s vlnami bude taková zábava a že budeme až tak moc zmáčení :-).

Evakuace oblastí (i Korfu) přibývá, je dobré, že zítra jedeme domů.


Jakokdybych viděla svoji siluetu.

Au, au....rozřízlé chodidlo "naštěstí" až před odjezdem.

všichni tři prosím :-)

Středa

Neplánovaně jsme ještě dnes naposledy vyrazili na pláž. Jestli jsme si mysleli, že včera byly vlny, tak to jsme se mýlili. Velké vlny byly zábava, ale celý týden bychom to asi nedali :-).

Jako "bezdomovci" jsme se celý den potulovali po krámcích a bazénech.

Let byl nezapomenutelně nekonečný, ale jsme doma. Pilotovu hlášku, když nás nechali čekat v neklimatizovaném letadle, že Korfané jsou důležití jak zábradlí u Macochy, nezapomenu.