Zásvětná pouť do Sloupu

 Ranní vstávání bylo asi tento den nejtěžší. Sluníčko a přítomnost blízkých lidí dělalo pěší pouť krásnou, zvláště v první části poutě, kdy jsme šli jen 4 na "pohodu"(z Jedovnic přes Vilémovice a Macochu). Překvapivě jsem bylá plná energie, nevím, kde se vzala, ale dávala mi sílu. Sílu moct tu být zas pro druhé. 

Na cestě nás čekalo kde co: 

 

Hodinu jsme se poflakovali na Macoše a pořád zbytek poutníků nikde. Potkali jsme se až za Macochou. I když se tempo muselo zvýšit, zvládlo se to, 20 pěších poutníků doputovalo. Není důležitý čas, ale síla a radost putovat. 

 

 

Závěr: oběd v příjemné restauraci Staré časy v Ostrově. 

zaparkovat a hotovo