U sestry a švagra bylo pokračování našeho prodlouženého červencového víkendu.
Nejdřív jsme tam byli všichni, pak jsme si jen my holky pobyt trochu prodloužily.

Skanzen zemědělského muzea

Ten čáp je živý

Železniční skanzen

Tahle poza je ojedinělá a vzácná :-)

Výlet do Rapotína zemědělského skanzenu. Zprvu to působilo neutěšeným dojmem (bordel, exponáty v dezolátním stavu, pár kýčů... prostě vetešnictví :-)). Ke konci prohlídky jsme se dozvěděli, že jde o objekt, který nemá žádné státní příspěvky, na všem se podílí ochotníci, bez mzdy .... k tomu není už co dodat.
Další den jsme se přes vedra vydaly (teď už jen holky), na krátkou pěší tůru k parní lokomotivě  železničního skanzenu. Že to byl opět skanzen byla náhoda.

"Teta Hana" (jak už se naučila říkat, aby oddělila všechny ty tety kolem :-)) udělala pár fotek, se kterými si i pohrála. Vím, kolik času to zabere (zvláště nám neprofesionálům :-)), takže díky. Slunné počasí nám v tom vůbec nepomáhalo.
Jakmile jsem na fotce "malinko upravená" (jak by řekl manžel, učesaná :-)), jsem náhle pro Kačku TETA. Beru to jako lichotku :-), geny se asi nezapřou.

Ty které jsem neodradila, tak ještě pár fotek nejen z okolí.

Strejdovo "plác"

Slunečko zapadá za vysoků horů ...

I když je pořád batolátko, stává se z ní už velká slečna.